V čem jsou hlavní nevýhody kryptoměn?

Často zde píšeme o kryptoměnách a jejich hlavních výhodách. Dnes se podíváme i na rizika a hlavní nevýhody, které u kryptoměn vidíme. Kryptoměny jsou stále mladé, a teprve čas ukáže jejich "dospělou" podobu. Prozatím jsme opravdu teprve na začátku a z toho plynou i některé její nevýhody, které brání adopci.

Složité je nakoupit

Asi hlavní velkou nevýhodou, kterou vidíme, je složité získání kryptoměn. Jistě, člověk technicky zdatný si s tím poradí. Zvlášť pokud ovládá angličtinu. Pro mnohé je ale složité nakoupit kryptoměnu a ještě řekněme na zahraničním portále. Pokud bychom měli mluvit konkrétně o ČR tak je problémem i jazyk a nedůvěra k přeshraničním nákupům. Tou hlavní nevýhodou - celosvětově - je ale složitost pořízení. Často je zapotřebí KYC, často je zapotřebí chápat pojem peněženka a to, že vám nepříjde nic fyzického. Ano pro někoho, kdo se v kryptoměnách pohybuje, tomu to tak nepřijde. Ale pro ty ostatní ano.

Některé projekty navíc mají opravdu komplikované peněženky. Základem je určitě jednoduchá instalace pod Windows a MacOs. Čím jednodušší tím lepší. Nákupy přeci jen lépe zpřístupňuje Binance. Je vidět, že se na to zaměřili. Nákup kartou je důležitý. Je sice dražší, ale podstatně jednodušší a lidé již jsou poměrně zvyklí nakupovat touto formou i jiné věci.

Ztráta klíče

Další velký problém, je paradoxně v jedné z předních vlastností kryptoměn. Nikdo vám danou měnu nevezme, pokud nemá klíče. Vlastníkem je ten kdo zná privátní klíč (případně řekněme i seed peněženky). To je určitě skvělá vlastnost. Na druhou stranu, pro běžnou populaci to může být problém. Asi není neobvyklé, že lidé přístupy i s klíčem k peněžence ztratí. A můžete to opakovat dokola, jak důležité to je si to pečlivě uschovat.  Přesto, má-li obyčejný člověk někdy mít uložen velký objem prostředků, je tu riziko ztráty. A nikdo mu to již nevrátí. Kdežto, pokud ztratíte platební kartu, stačí vám dojít do banky a dají vám novou. Zapomenete-li heslo k online bankovnictví, dojdete do banky, a máte nové.

Umím si ale představit řešení, že ony klíče a přístupy nebude mít přímo uživatel. Ale jakýsi prostředník, správce. Například penzijní fond. Jistě jde to trochu proti myšlence decentralizace, ale většina lidí prostě potřebuje vést za ruku. Jsou ochotni platit poplatky za to, že jim banka spravuje peníze. Mohli by být ochotni platit i za to, že jim někdo bude spravovat kryptoměny.

Výpadky proudu

Kryptoměny je jedno z odvětví, které je velmi závislé na infrastruktuře dnešní civilizace. Bez elektrického proudu, člověk rázem nic nemá. Zatímco koronavirus je tématem č. 1 a vidíme, jaký dopad to má, pokud z ničeho nic zastavíte ekonomiku a některé obory, v případě výpadku elektrického proudu - blackoutu - by byl dopad podstatně horší a to nejen pro kryptoměny.

Vždy jsem považoval za největší globální rizika výskyt nějaké pandemie, války a masivní sluneční erupce. Ač se to nezdá, není to tak nereálné, že k masivní erupci na slunci dojde a sluneční vítr a hmota zasáhne planetu. Podle vědců je 1% šance na tuto erupci v tomto desetiletí. Přitom ještě nedávno hovořili o 10% šanci. Sluneční erupce není nic fatálního pro život, ale pro IT rozhodně. Je s podivem, že rozvodové sítě se na tuto situaci údajně moc nepřipravují, i když je možné se na to připravit. Horší situace je v tomto směru údajně v USA, než v Evropě.

Další riziko plyne z hackerských útoků a vykrádání burz a peněženek. V budoucnu o této problematice určitě budeme slýchat častěji a to nejen ze světa kryptoměn.