Je zajímavé, že i mnozí z těch, kteří nějaký čas znají kryptoměny, nedokáži rozlišit rozdíl mezi těmito důležitými pojmy. V angličtině circulating, total a max supply někdy bývá špatně interpretováno.
Circulating Supply - neboli objem mincí v oběhu, na trhu. Tyto mince jsou na trhu k dispozici. Často nejde o definitivní číslo a časem se může měnit. Může se jak zmenšovat, tak zvětšovat. Ke zmenšení čísla může dojít např. po "spálení mincí". Po této akci je na trhu méně mincí a číslo je sníženo. Na druhou stranu, někdy se objeví další mince na trhu - např. uvolněním ze zamčených peněženek.
Total Supply - celková suma
Bitcoin je vůbec první kryptoměna na této planetě. Její vznik je datován na rok 2009 a autor se představil jako Satoshi Nakamoto. Dodnes není známo jeho skutečné jméno. Cílem této kryptoměny bylo vytvoření nezavislého a decentralizovaného platebního systému. Bitcoinový protokol je zdarma k dispozici všem. Již dnes je znám maximální možný počet Bitcoinů - a to 21 000 000 digitálních "mincí".
Soft fork je taková změna protokolu dané kryptoměny, která je zpětně kompatibilní. A tedy i v případě, že neaktualizujete peněženku nebo node, je vše funkční. Pouze přichází např. o novou funkci, nebo nový typ zabezpečení.
Možná jste se již setkali se slovem hodl v kryptoměnových kruzích. Ti, kteří jsou aspoň lehce angličtinou znalí možná napadne, zda si někdo neplete slovíčka a nemyslí spíš slovo hold. No a částečně bude mít pravdu.
Slovo HODL vzniklo kdysi dávno, dle všeho v jednom diskuzním vlákně. Někdo poslal překlep slova hold - napsal hodl.
Hard fork je pojem u kryptoměn často používaný. Vysvětlit tento pojem není nijak složité, ale často dochází k záměnám. Mnoho lidí v tom nemá zcela jasno a plete si několik věcí. Někdo předpokládá automaticky nové mince zdarma, jiný že nemusí aktualizovat svou peněženku. Pravdou je, že hard fork vždy vyžaduje pozornost. Hard fork může potkat jakýkoliv projekt u kryptoměn, je to závislé na jeho vývojovém týmu a komunitě. Co je tedy hard fork? Hard fork označuje určitou odbočku ve vývoji.
Bitcoin a různé další měny mají čas od času tzv. halving. Co je to halving? Jde o poměrně originální mechanismus, jak zajistit menší objem mincí na trhu a tím defacto zvýšovat jeho cenu. Existuje předem definovaný blok, při kterém dochází k halvingu - tedy k půlení odměn těžařům. Ze dne na den těžaři, kteří zpravidla na trh k prodeji posílají nejvíce mincí dané kryptoměny, mají poloviční odměny. Tím klesá i jejich nabídka dané mince.
Blockchain trilema je výzva pro mnohé blockchainové sítě. Tento pojem označuje takový blockchain, který splňuje hlavní tři vlastnosti na jedničku - bezpečnost, škálovatelnost a decentralizace. Mohlo by se zdát, že je to poměrně snadné, ale realita ukazuje, že není. Bitcoinu a Ethereu chybí škálovatelnost. NEO a EOS mají "sklon" k centralizaci. Jiní trpí bezpečnostními chybami.
Většina kryptoměn má blockchain, který spíše vypadá takto:
Ethereum je top altcoin, součásná dvojka na trhu kryptoměn. Lze jej koupit podobně snadno jako Bitcoin. Většina kryptoměnových bankomátů (ATM) jej nabízí podobně jako Bitcoin. I v tomto případě platí, že nejjednodušeji jej lze kupit pomocí ATM (bankomatu kryptoměn). Jejich aktuální seznam s mapou najdete zde. Další možností je registrace na burze Coinmate.
Seed (semeno), je obnovovací fráze. Jde o seznam slov, díky kterým se uchovají informace potřebné k získání přístupu k vašemu Bitcoinu, nebo jiným kryptoměnám. Privátní klíč slouží také k obnovení přístupu do vaší peněženky, privátní klíč je však změť znaků. Seed jsou srozumitelná slova, často anglická. K seedu je třeba se chovat stejně jako k privátnímu klíči. Kdokoliv má přístup k seedu, může kdykoliv obnovit vaší peněženku jinde a bitcoin si vybrat.
Privátní klíč u bitcoinové, ale i jakékoliv jiné peněženky, slouží pro rozšifrování dané peněženky. Je to stejné, jako klíč v reálném světě. Máte-li klíč, můžete si dům otevřít a vejít dovnitř. Pokud klíč nemáte, do domu se běžnou cestou nedostanete. Narozdíl od našeho srovnání s domem, do něhož se dostanete i jinak, např. oknem, do kryptoměnové peněženky se bez privátního klíče nedostanete.
Bitcoin lze koupit mnoha způsoby. My si popíšeme ten nejjednodušší. Pokud se nechcete nikde registrovat, a chcete Bitcoin co nejrychleji, je asi ideálním řešením použít Bitcoin bankomat. Na světě je více typů bankomatů. Některé po vás budou chtít verifikaci (SMS, email apod.), jiné ne. Některé umí na místě vytvořit novou adresu Bitcoinu, jiné ne. Proto je lépe mít adresu předem připravenou a to nejlépe formou QR kódu. Bankomat si tuto adresu přečte z QR kódu a ušetříte si čas. Jak takový nákup Bitcoinu pomocí bankomatu může vypadat ukazuje toto video
Jakou použít peněženku pro uložení Bitcoinu - tak na to není jednoznačná odpověď. Je spousta Bitcoin peněženek. Některé slouží k uložení Bitcoinu, jiné jsou vhodné i pro další kryptoměny jako Litecoin, Ripple, Ethereum atd. Peněženky dělíme na tří hlavní skupiny
Nejméně používané jsou papírové peněženky, ale to neznamená, že nejsou bezpečné. Hardwarové peněženky patří k těm nejbezpečnějším, ale musíte si je koupit a naučit se s nimi pracovat. Nejznámější hardwarové peněženky jsou Ledger a Trezor.
Atomic Swap lze popsat v jedné větě, jako proces výměny jedné kryptoměny za jinou bez zapojení centralizovaného zprostředkovatele. Tím jak roste počet kryptoměn, vznikla potřeba i jakési centralizace na úrovni burz. Je třeba si uvědomit, že základní myšlenka blockchainu je decentralizace. Dvě strany které si nedůvěřují se díky blockchainu dokáží "dohodnout" a provést transakci.
Problém ale nastal ve chvíli, kdy si lidé uvědomili, že potřebují nějakého centralizovaného zprostředkovatele v podobě burzy. Do transakcí tak vstupuje třetí hráč, kterému je vložena důvěra obou zůčastněných stran - tedy prodávající a kupující. Během času se ale objevili burzy decentralizované a právě díky Atomic Swapu mohou fungovat.
Atomic Swap toho docílí díky smart kontraktu, speciálně navržený pro tyto účely. Jeho zkratka je HTLC.
Cross-chain je schopnost interoperability (spolupráce) mezi různými blockchainy. Tedy cross-chain umožní spolupráci různých blockchainů mezi sebou. Hlavní cíl cross-chainu je výměna nebo převod aktiv. Cross-chain interakce můžeme ještě dělit a to na izomorfní a heterogenní. Izomorfní cross-chain interakce jsou snadnější. To protože spojují mezi sebou relativně podobné blockchainy. Např. Mají společný konsensus, třeba PoW. Pokud ale se jedná o opravdu rozdílné blockchainy i různým typem „těžby“ je využita heterogenní interakce. Jde o podstatně složitější proces.